Uveďte prosím svůj věk, pohlaví, vzdělání, místo bydliště, příjmy – pravděpodobně jste se s takovými otázkami setkali mnohokrát při vyplňování online ankety nebo průzkumu. Otázky na základní údaje týkající se osoby vyplňující anketu se běžně nazývají údajník, který je obvykle umístěn na konci dotazníku. I když se zdá, že další otázky jsou pro respondenty nadbytečné nebo nepříjemné, hrají zásadní roli v pokročilé analýze výsledků výzkumu. Proč? To Vám samozřejmě vysvětlíme.

Co je to údajník a jak vypadá?

Otázky týkající se sociodemografických údajů obsažených v dotazníku patří k souboru otázek, které se běžně nazývají údajníkem. Mezi údajníky může patřit například otázka týkající se pohlaví, věku, vzdělání, rodinného stavu nebo bydliště. To však není pravidlo – typ údajových otázek, které použijete, závisí na typu průzkumu a Vašich cílech. Pokud cílíte například pouze na mužskou skupinu, nemusíte se na tento druh údajových otázek ptát.

Musí mít každý online průzkum údajník?

Musí mít každý online průzkum údajník?

Nemusí, ale… měl by. Jak bylo uvedeno výše, údajník umožňuje využití informací o respondentech k provedení ještě přesnější a pokročilejší analýzy shromážděných údajů. Údajník je charakteristickou součástí průzkumů, jako např.:

  • Výzkum řízený společnostmi pro zákazníky – údajník umožňuje lepší segmentaci respondentů a filtrování shromážděných informací.
  • Výzkum zaměstnanců – otázky na údaje, včetně oddělení, ve kterém pracujete nebo na pohlaví, umožňují nejen pokročilejší analýzu výsledků, ale také vykazování výsledků pouze těch, kteří jsou zodpovědní za dané oddělení.
  • Výzkum Candidate Experience, neboli náborový proces ve firmě. Zde vám údajník pomůže zjistit, mezi kterými kandidáty jsou problémy nebo kterých oddělení se týkají. V případě těchto a předchozích průzkumů je však důležité, aby otázky na údaje neumožňovaly respondenta identifikovat, protože průzkumy určené zaměstnancům by měly být zcela anonymní. Nelze se tedy ptát na otázky, jako je Vaše jméno a příjmení.
  • Demografický a vědecký výzkum, zejména v oblasti sociologie nebo diplomových prací – bakalářské, magisterské.

Jak lze údaje shromážděné v údajníku využít?

Výše uvedené testy jsou pouze příklady použití údajníku. Díky dotazům týkajícím se respondenta můžeme mimo jiné:

  • používat filtry na základě odpovědí, tj. mít přístup k výsledkům pouze žen nebo pouze osob starších 30 let a díky takovému filtru vytvářet zprávy. Pomocí filtru lze také vytvářet personalizovaná upozornění, tj. oznámení zasílaná na e-mailovou adresu osoby, která dohlíží na konkrétní skupinu respondentů (např. vedoucí oddělení ve velké korporaci). V průvodci Netquest si můžete přečíst o tom, jak snadno vytvářet filtry a jak nastavit upozornění.
  • vytvářet křížové tabulky, tj. analyzovat shromážděné údaje ještě vyspělejším způsobem. Na co? Protože odpovědi respondentů nám někdy na první pohled neříkají moc. Až po použití křížové tabulky, která srovnává otázku z údajníku (např. věku nebo pohlaví) s vybranou otázkou ze studie, budeme schopni najít nové souvislosti nebo skryté motivy odpovědi. O tom jak vytvořit tabulku a jaké jsou nejoblíbenější příklady jejího použití mluvíme v našem průvodci.
  • vytvářet rankingy, díky kterým je možné sestavit všechny odpovědi z různých typů otázek (včetně otázek na údaje, např. vytvoření systému na základě pohlaví). Funkce vytváření rankingu je zvláště užitečná, když potřebujeme porovnat velké množství dat.

Jak údajník nedělat – nejčastější chyby

Vytvořit údajník se nezdá být složité. Nicméně, v této části ankety je snadné udělat chyby, které mohou způsobit, že respondenti budou odrazeni od účasti v průzkumu nebo vám neumožní analýzu výsledků v rozsahu, který jste předpokládali. Zde jsou některé běžné chyby, které NESMÍTE opakovat:

  • Kladení otázek, které nejsou při analýze dat užitečné. Ještě před zadáním otázek do systému popřemýšlejte o tom, jaké informace od respondenta potřebujete. Nikdo nemá rád vyplňování dlouhých dotazníků, takže než se na něco zeptáte, popřemýšlejte, zda je tato otázka nutná.
  • Otázky na údaje – týkající se respondenta, umístěné náhodně v průzkumu. Údajník by měl být na konci nebo v některých případech na začátku online průzkumu – nikdy uprostřed. Měl by tvořit jednotný, ucelený oddíl a nemůže být vložen mezi otázky týkající se tématu studie.
  • Špatně kladené otázky. Respondenti se neradi namáhají, takže omezte potřebu jednotlivého zadávání odpovědi na absolutní minimum. Namísto zadávání věku použijte uzavřenou otázku s věkovými rozsahy, namísto zadávání profese – rozevírací seznam atd. Nezapomeňte, že k otázce můžete vždy přidat možnost: jiné, ve které respondent může zadat odpověď mimo návrhy, které jste poskytli.

Vytvořte online průzkum s údajníkem a zjistěte více o respondentech!

V případě průzkumu pomocí nástroje Netquest nemusíte ani sami vytvářet údajník, můžete použít připravenou šablonu, která vám ušetří čas a získáte jistotu, že jste se respondentů zeptali na správné otázky. Údajník by měl být obvykle umístěn na konci Vašeho průzkumu (nejlépe na samostatné poslední stránce). To však není pravidlo – Některé studie vyžadují dotazování např. na věk nebo pohlaví již na začátku, aby přístup k celému průzkumu nebo některým z otázek obdrželi např. pouze dospělé osoby nebo ženy. Zobrazování konkrétních stránek dotazníku a otázek, stejně jako ukončení vyplňování dotazníku v případě zadání konkrétní odpovědi v Netquest lze nastavit velmi jednoduchým způsobem – pomocí podmíněného zobrazení stránek.

Účet na platformě Netquest si můžete založit již nyní a po dobu 14 dnů se zdarma dozvědět o vlastnostech a funkcích systému. Pokud se při vytváření údajníku nebo online průzkumu setkáte s nějakými obtížemi, kontaktuje naše oddělení podpory, které Vám rádo vysvětlí dostupné funkce a pomůže Vám s nejlepším řešením